|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Naše třída je najednou supermoderní. Jen já sedím v zadní lavici na pravé straně u dveří. Uprostřed učebny stojí skleněná výloha, která připomíná moderní nástěnku. Náhle zjišťuji, že nemám úkol z matematiky! Můj sešit je plný básní, jež čekají na přepis a publikování, přesto mí spolužáci chtějí, abych jim poezii ukázal, a tak má dílka směřují dopředu a zase zpátky.
Právě chci vyřešit matematický úkol, ale již je pozdě, neboť do třídy přichází obávaná vyučující. Budu se jí muset nejspíš omluvit. Na mě se však dívají spolužačky v pokročilém věku. Jsou zvědavé, jak situace dopadne. Předsedou našeho společenství už nejsem já. To jsem si dávno uvědomil, když sedím úplně vzadu přímo v nezájmu a opovržení.
Při rekonstrukci uvedené místnosti napomohla mafie – známost jednoho spolužáka! A proto nic jiného nezbývá než se rovnou pomodlit a přežívat v nepříjemném zapomnění dál. Konkurenční boj zvítězil, i když byl vlastně podpásovým.
Václav Kovalčík
|
|
|
