Nechť je poezie ve velkém zhudebňována, aby byla atraktivní a populární. Záleží rovněž, jak ji zhudebníme. Žánr rozhoduje o mnohém, stejně tak určité podání, v němž je skryto skutečné a upřímné poslání. Je třeba zaujmout, a to alespoň v muzikální podobě. Studenti tak nebudou nadávat na nejasnosti a komplikace v poetické oblasti, jež se může, ale nemusí rýmovat. Jednejme pokrokově, jednejme s prožitkem, žijme šťastným životem, žijme (s) láskou, žijme se soucitem a zájmem o okolní svět. Nechť je vyučování literatury provázeno svobodou názorů. Totéž platí i pro básnické soutěže. Nesmí být nikomu v této oblasti ubližováno. Pokud se stanou nějaké křivdy např. při výuce literatury, pak máme vlastně zaděláno na nezájem o poezii, jenž může směřovat až do extrému, a tím je nezájem o veškerou četbu, a proto jednejme svobodně a nezaujatě. Buďme přece tolerantní, aby mohlo básnické umění nadále sloužit veřejnosti.

Václav Kovalčík, 25.11. 2011, Náchod