|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Blíží se závěr školního roku, a já propadám z matematiky, protože bylo málo příležitostí opravit si svůj nepodařený prospěch. Nemá to cenu, tudíž postupně odcházím, zároveň pozoruji jednu Japonku, která při počítání matematických příkladů u tabule předvádí nějaké bojové umění. Všechno jí precizně jde – je ve svém živlu, jenže já musím vypadnout, neboť je tohle studium ztraceným časem. Útěchou mi může být jednička z maďarštiny, kterou má snad každý ze třídy.
Najednou se ocitám v jednom katolickém kostele, kde je velká závěrečná hostina. Koná se zde sbírková akce. Právě se prodávají chlebíčky. Chci si jich několik vzít, ale místní správkyně chrámu mě klepne přes prsty. Chce, abych zaplatil 10 Kč za 5 chlebíčků. Nápoje jsou naštěstí zadarmo. Mám tolik mincí, že mě propadák z matematiky vůbec nezajímá, přesto se lítost z neúspěchů jednoho dne vrátí jako bumerang.
Václav Kovalčík
|
|
|
