|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Je krásný slunečný den s modrou oblohou. Na školu, kterou mám za trest opustit, svítí sluneční paprsky. Na její fasádě jsou vidět stíny okolní zeleně. Též musím odejít ze svého bydliště, a tak mi nezbývá než odnést všechny své věci prostě někam.
Mám mnoho knih, jenže nevím, jaký bude jejich osud, když jsem odsouzen žít na ulici. Rád bych všechno sbalil, ale nemám automobil. Mých osobních věcí neubývá. Když nejsou pod jednou střechou, tak na co mi to všechno je?
Ze svého místa se vůbec nehnu, i když se snažím všechno své nacpat do kufrů a tašek. Náklad je velmi těžký, nedovedu se z původního krásného prostředí hnout. S nostalgií vzpomínám na dřívější časy.
Teď je čas odejít, možná zapomenout na šťastné dětství a vstoupit do kruté reality! Jsem „národem“ jednotlivce bez vlastního území! Jsem přece samostatně bojující jednotka, jak praví mí rodiče! Jsem prostě cizí ve své rodné zemi!
Václav Kovalčík
|
|
|
