|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Vidím své kamarády a kamarádky, jak usilovně hledají houby v lesním společenstvu. Každý z nás touží po velké sklizni. Každý z nás touží potěšit své rodiče podzimní nadílkou. Situace dochází tak daleko, že si odhadem přivlastňujeme území přírodních krás, a tak vznikají „státy“ jednotlivců. Každý z nás si tímhle posiluje své ego. Jen dát pozor na zmije, jež se vyhřívají na slunné louce.
Ocitám se na hranici lučního a lesního společenstva. Náhle přilétá ptactvo z různých koutů světa. Vidím stehlíky, hýly, sýkorky, dále pak exotické papoušky (loriové a amazoňani). Je to zázrak, že jich tolik přiletělo na ono místo. Nestačím je počítat.
Zapomínám na své houbařské úsilí, neboť krásní tvorové mě natolik zaujali svými pestrými barvami a vitalitou. Přichází hodina ranního vstávání – všechna krása mizí v nenávratnu pryč.
Václav Kovalčík
|
|
|
