|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Zhlédl jsem jeden náboženský dokument, kde vybraná skupina křesťanů skládala přísahu, že nebudou ve svém životě číst a využívat horoskopy, tarotové výklady budoucnosti a další „vymoženosti,“ které nabízí veškerá astrologie. Ani černá a bílá magie nepřichází v úvahu. Křesťanská víra tvrdí, že nás tyhle veřejné i tajné výklady budoucnosti nevědomky stahují do ještě většího bahna, než si dokážeme zcela uvědomit.
Jaké asi budou reakce na internetové horoskopy, k nimž má přístup vlastně kdokoliv? Z diskuzí se dovídám, že to některým lidem pomáhá. Pro další je to spíš legrace a virtuální odreagování, které je zároveň považováno za zábavu a zpestření dne.
Obyčejný člověk by nad tím mávnul rukou, ale dlouho se ptám, kde je pravda. Mohou být kartáři a astrologové popotahováni před Božím soudem? Dle dogmatu ano, protože porušují desatero, další zákony a zásady křesťanské víry, i když to třeba nevědí, anebo si myslí, že jednají správně, a to na základě svého vědomí a svědomí.
Věštění budoucnosti je považováno za jakési scestí do ďáblových pout, z nichž není návratu. Do našeho života tak vstupují různé pohledy a názory na tajemný svět. Prostý člověk je však velmi zvědavý, rád by se dozvěděl, co možná nejvíce.
Myslí si, že celý svět stojí (stagnuje) a že by potřeboval jaksi rozhýbat, aby se mohla ukázat a v plném duchu projevit vytoužená spravedlnost. Lidé, toužící po spravedlnosti a pravdě, tak klikají na horoskopy, dalo by se říci i ze zoufalství, anebo ze zvědavosti. Osobně je nesoudím, i když ve svém životě toužím, aby se dobré věci pohnuly konečně dopředu.
Křesťané praví, abychom se drželi své víry, abychom nenaletěli zlu, jež se tváří a projevuje jako dobro. Mnoho pasáží a výroků v našich životech je ošemetných – někdo dá na líbivé řeči představující např. řešení zoufalého stavu české ekonomiky, ale na první pohled netuší, co se za tím skrývá, vždyť pravda, jak praví filozofičtí myslitelé, je relativní. Na Pilátovu otázku, co je pravda, Ježíš Kristus moudře mlčel.
A proto ve svých životech uvažujme dle moudrého rčení: „Není všechno zlato, co se třpytí.“ Z praxe by mělo být po nás požadováno, abychom ve svých životech zbytečně nenaletěli všemožným nástrahám.
Václav Kovalčík
|
|
|