|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Ve svém snu jsem emigroval z okupované republiky Česko a Lesopark do Levného a pokojného státu. Překonávám četná převýšení, pak nalézám hraniční kámen, za nímž je hluboká rokle. Ještě, že mám nějaké to vybavení, abych odešel z okupované zóny pryč. Po několika minutách se dostávám do země levné a pokojné.
Jsem zaopatřený, neboť mám ještě valuty v tvrdých českých Korunách. Cestou na úřady se ještě stavím do zdejší knihovny, abych se zaregistroval. A tak se dovídám, že 1 Kč stačí na jeden rok, co se týče využívání knihovních služeb.
Celý kraj je levný a hlavně svobodný. Dokonce zde nacházím přízeň a životní lásku – dívku svého srdce. Bydlíme v krásném domečku se zahradou. Jsem milován a zbožňován. Tenhle kraj nepotřebuje základní a vysokou školu – nýbrž stačí devítiletý „Maturitní institut.“ Všude vidím spokojené a milující lidi. Se svojí láskou absolvuji blahodárné koupele. Cestuji a navštěvuji překrásná místa. Někdy se ocitám v pohraničí, z něhož vidím Česko a Lesopark.
Koupu se v jednom pohraničním potoce. Náhle spatřím pohraniční monstrum, které na mě křičí, abych se vyhnul Česka a Lesoparku. Uposlechnu a odcházím. V dalších dnech prožívám překrásné a láskyplné chvíle. Jenže nemůžu zapomenout na bývalou vlast, a proto se svou láskou - tentokrát legálně - putuji do okupované zóny. Na hranicích nás prohlížejí celníci. Zdá se, že se přechod povedl.
Navštívíme jedno městečko, abychom se občerstvili a odpočinuli si, i když je zde draho. Náhle nás přepadá jeden policista. Jsme zatčeni. Začínají kruté výslechy. Po dlouhé době přichází velvyslanec Levného a pokojného státu. Právě ten nás osvobozuje ze spáru okupantů svými diplomatickými schopnostmi. Vracíme se do Levného a pokojného státu, kde žijeme šťastně a radostně až navěky.
Václav Kovalčík
|
|
|
