|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Jako třída jsme v divadle na jedné komedii, kde jde celý děj do tuhého. Zničehonic začíná být nepokoj mezi námi diváky. Každý však toužíme zahrát si na pódiu. Herci jsou velmi nervózní, dokonce na nás řvou sprosté výrazy, abychom se uklidnili a aby mohlo představení pokračovat dál. Všude je rozházen popcorn, papírky od různých sladkostí, prostě hrůza, a tak divadelní představení předčasně končí. Konečně odcházíme domů.
Já se však stavím na zahradu, kterou již naše rodina nevlastní. Pronikám na cizí pozemek. Jsem zároveň v letním oblečení, jenže pomalu přichází majitelka tohoto prostoru. Schovávám se do otevřené zahradní boudy, z níž není úniku. Jsem bezradný, že to tenkrát praskne, že budu zatčen policií za vloupání.
Padají mi doklady, stravenky aj. důležité věci. Rozpačitě je sbírám, i když se majitelka blíží. Zatím nic nevidí. Je mi líto ztracené zahrádky. Kdoví jestli uniknu a odstraním stopy ze svého tajného dobrodružství.
Václav Kovalčík
|
|
|
