vysněná

 

prodírám se

a nepočítám šrámy

až padnu vyčerpáním

vím

přijde

 

jazykem vylíže sůl

z ran mých bolestí

a hořkost

která pálí

 

a potom nade mnou

naježeným hřbetem

všem vlkům kolem

bude křičet

 

ta je moje

 

ne kořist

 

jenom zdání