|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Jsem v předposledním ročníku gymnázia, kde úplně propadám z matematiky. Zbývá pouze jedna „důležitá“ písemná práce, která by mohla zabránit tomuto studentskému kolapsu. Na tabuli jsou křídou napsané kapitoly, jež by měla závěrečná písemná práce obsahovat, jenže je nemohu přečíst, protože mám slabé brýle. Nějak se mi do toho opisování nechce. Něco opíši, aby se prý neřeklo, že nemám zájem danou situaci napravit. „To je asi vůle nebes, když nás budeš muset opustit.“ Říkají mí spolužáci, jejichž kamarádem jsem byl. Učiva je vskutku hodně. Budu si muset zapamatovat kupu vzorců a pouček zejména z analytické geometrie.
Na své lavici spatřím žluté vajíčko, v němž jsou sladkosti s přáníčkem k mým narozeninám. Kdo to asi mohl poslat? Později zjišťuji, že moje třídní profesorka, u níž z matematiky propadám. Kdoví, jestli se následující den propíšu k postupu do posledního ročníku.
Václav Kovalčík
|
|
|