|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Na svahu jsme si s rodinou postavili pěknou chatu, abychom si mohli užívat volného času. Jsme na sebe hrdi, vychutnáváme si ten pocit úspěchu. Jenže o Velikonocích se strhne veliká bouře. Ani netušíme, že přijde zánik naší civilizace.
Mimozemské lodě zatemňují všechno pozemské. I světové nasazené armády jsou úplně bezmocné. Všude temnota a vraždící jatka. Na poslední chvíli se hlásím do armády, nabízím naši nemovitost k vojenským účelům. Je to poslední pevnůstka nás všech. Všude tma, mimozemšťané nás likvidují jako králíky!
Je nás už jen hrstka, podobá se to nepodařené šachové partii. Tyhle Velikonoce jsou vskutku poslední. Je nás málo, a tak si povídáme o svých životech. Útoky utichají, vnímáme podezřelé ticho. Jedná se tedy o absolutní klid.
Teď máme možnost prozkoumat terén. Dostáváme se do města, kde mimozemšťané vládnou. Ti už mají jiné starosti než vraždit lidskou populaci. Vždyť už ji na 99,99 procent zlikvidovali!
Naše zbylá hrstka vidí světelné efekty temného města, před nimiž utíká. Nechce být chycena mimozemskou policií. Beznadějná situace nás uvádí v beznaděj dál. Musíme hlavně bez bolesti a utrpení dožít - v tom je smysl posledních z posledních.
Václav Kovalčík
|
|
|
