|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Ze svého bydliště musím ihned odejít. Na cestu jsem si sbalil jen to nejnutnější. Z pohraničí mířím do zbývající ohlodané části českého národa. Mám dorazit až do Brna, abych zde prožil zbytek svého marného života, ale mé kroky vedou dál a dál do hlubin a výšin pohádkové fantazie.
Záhadnou a tajemnou cestou sbírám drahokamy známé i neznámé. Navíc jsou broušené – připravené rovnou na export. Tajemná cesta mě rychlostí světla dopravila úplně do jiné dimenze – do mých alternativních školních let tentokrát v malebných Alpách.
Zde navštěvuji tradiční a moderní gymnázium. Místní spolužáci a spolužačky projevují ke mně přátelství. Nikdo mi nevyčítá můj český původ. Hrajeme florbal, a já se vždy nacházím v bráně, i když bych raději byl v útoku.
O přestávkách jezdívám na kole do prudkých zelených alpských kopců, jenže se musím po vyučování záhadnou stezkou dopravit do Brna, i když bych raději zůstal se svými přáteli v kvalitním a přívětivém školství malebné alpské přírody.
Opět zavítám pohádkovou stezkou světla do země nezkažených generací – tam a zpět. Celý tajemný a dobrodružný proces se pokaždé opakuje.
Václav Kovalčík
|
|
|
