|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Projíždím krásné centrum jednoho českého městečka. Mám k dispozici ten nejlehčí automobil na alternativní zdroj, který v ulicích před lidskými zraky zrychluje. Později zjišťuji, že tato efektivní jízda má na sociálních sítích největší sledovanost.
Postupem času přijíždím na chalupu, abych si odpočinul od svého konání. Moje matka mi připravila zmrzlinový pohár, pejsek se raduje z mé přítomnosti. Přátelé se spolu baví, začíná zapadat večerní slunce.
Na silnici před chaloupkou spatřím stopy krve neznámého původu. Lidé, kteří tudy procházejí, jsou vražedně řezáni neznámou motorovou silou!
Je noc, a já odjíždím na společné zasedání občanů a politiků. Nesu s sebou důležité svědectví a informace. Část národa se shromažďuje v jednom vyhlášeném penzionu. Zde probíráme nešťastnou situaci. Také já, jako akademik a vědec, budu mít jistě slovo. A proto usednu do zasedací fronty řečníků. Moc toho předchozí kandidáti nenamluvili. Dostávám se tedy ihned na řadu.
Začínám svůj projev, kde se snažím odhalit, co je krvavý a bestiální (silniční) přízrak zač. Jedna vědkyně mi oponuje – ukazuje mi krysí krev a chlupy, ale já se nedám.
Postupem času lidem sděluji, že se nejspíš jedná o záhadu mimozemského původu, jež nemá nic společného se současným světem. Mluvím, mluvím, ale čím dál víc se kolem mě „zatahují mračna.“
Najednou jsem obklopen převlečenými americkými federály! Právě ti mě dostávají do úzkého kruhu, brání mi v dalším projevu! Násilně mě drží u zdi, do těla mi píchají narkotikum mimozemského původu, aby mě navždy před přítomným davem umlčeli!
Václav Kovalčík
|
|
|
