|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
V reálném i duchovním světě, na tajemných místech, se setkáváme s přítomností náhodných jevů, které jsou „dílem“ dobrých i zlých duchů a přízraků. Křesťanství sice hlásá, že je proti víře zahrávat si s těmito jevy.
Ty mohou být dokonce démonického charakteru, mohou dosud fyzicky a psychicky ubližovat lidem, dokonce šířit obavy, strach, či špatnou pověst opuštěných objektů!
Někde pomůže proti zlu svěcená voda, dále pak duchovní obřady. Odhalení a vysvětlení těchto záhad však poskytnou přístroje měřící „atmosférické“ a energetické podmínky zkoumaného místa.
Cílem vědců a badatelů je též usmíření se zoufalými dušemi. A proto se dokumentaristé vydávají na nebezpečnou cestu, jež na první pohled přináší nudu a nulové (zanedbatelné) výsledky, dokud se neobjeví nějaký neznámý pohyb přítomné věci, který nepochází z lidské iniciativy, ale dalo by se říci „ze záhrobí.“ Dokumentaristé popisují své pocity a neobvyklé zážitky na zkoumaném místě.
Něco mělo svou minulost, ať už byla veselá, či smutná. Zejména tragické příběhy pokračují i po smrti, kdy patřičná duše není usmířená se svým prožitým pozemským životem. Proto se filmoví „dobrodruzi“ snaží komunikovat s uvedenou „beznadějí,“ aby opustila a neterorizovala dané místo i jeho obyvatele.
Rodinné domy smutné minulosti, věznice, nápravná zařízení, budovy psychiatrie ve světě jsou toho důkazem! Právě zde se mnohdy děly závažné věci proti lidské důstojnosti i lidským právům, i když občanská veřejnost zastává názor, že uvedené postupy byly třeba, aby se civilizace, na první pohled, zbavila zlých kriminálníků a potížistů! Naneštěstí i po smrti přetrvávají následky lidských utrpení, ať už byla spravedlivá, anebo nespravedlivá!
Doslova a do písmene se „koupeme“ mezi (ne)spravedlivým trestem a pomstou ve formách následujících událostí. Duchovní svět je mnohem rozmanitější, a proto uvedené dokumentární projekty vyžadují nesmírnou opatrnost, aby filmoví aktéři nespadli do propasti (zajetí) lstivého zla.
Václav Kovalčík
|
|
|
