|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
NOC KDY VZEŠLO RÁNO
Roklina pode mnou propadla se cestou svou temnou v prostoru jak v čase..
Ten večer bylo štěstí když země stromy roní Ten večer pravda byla a neptal jsem se po ní
A zpívaly borovice zpívaly si pro měsíce na obloze v kalužích tmu prozářil čísi smích Zpívaly si borovice měsíc smál se v nich
Ten večer byla radost tekla mi po strunách zpívala o lunách v borovic korunách bez perutí, přece lehce Zpívala i o Tobě a mnoha jiných věcech
Ten večer plynul v jemné róbě skály staré let tisíce lícem ticho rubem smích A zpívaly borovice A luny se smály v nich na nebi i v kalužích
|
|
|