Zapomenutá jiskra lokomotivy naděje.
Snad jsem ještě tím čím jsem vždy byl ještě nezahrabu růži v mouce a neupeču bublaninu s ostny ale možná bych měl možná bych věděl komu jí nabídnout raději však otevřu okno v sousední hospodě právě neprosí jazz o mou pozornost já prosím jeho ať hodinky hodí do vlaku který vedle stojí na červenou...
Bude se hrát a nečekat že se ten vlak vrátí protože kdyby snad začaly ševelit dráty museli bychom jít spát jen se zapomenutou jiskrou od lokomotivy naděje že to není naposled že si vytleskáme přídavek který bude delší než sám koncert.
Hudební nástroje uložené ve svém kufříku ještě ve větším kufru auta Bože ještě nezabuchuj... |