|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
"O stopě
V jednom zádumčivém podvečeru zimě ještě přináležícímu spatřil Jellymann G. opuštěnou stopu uprostřed zasněžené pláně. Chtěl o tom napsat povídku, ale zjistil, že by to nebylo "originální". Udělal tedy alespoň kolem tohoto "svého objevu" záměrně velké množství stop, aby ta "původní", i když nebývalé velikosti, mezi těmi dalšími, již "jen" jemu přináležícími, téměř úplně "zanikla". - Jednou "z pohnutek" k tomuto jeho počinu byla snad touha přesvědčit sebe sama, že na té šlápotě je jen velice, velice málo něco zajímavého, že mezi dalšími ...je snadno přehlédnutelná, že mezi sobě "podobnými" je vlastně úplně obyčejná, a "nemůže" tedy vzbuzovat - a to "ani" v předvečer "zatím každoročně" se "opakujícího" dne "Nového slunce" - tak palčivé otázky.
Rozšlapal ji dokonale.
Byl rád, že je přitom - alespoň jak doufal - "identifikovatelně" neviděn.
Tato jedna relativně mělká stopa (( -a vzhledem k povaze materiálu, do kterého byla vtlačena, "nutně" dočasná )) ovšem nabyla tímto souborem skutků, které u něj vyvolala, takové hloubky, že s jejími následky vyrovnával se dosti dlouho; - a "určitá stopa" "z toho celého" pak stala se "v jeho duši" snad i "trvalou"; ... .
Podobný otisk již nepotkal, musely to být kroky opravdu mílové. - Kdoví kam až dá se dojít "takovou chůzi" !
."
|
|
|