"Anselm Grün:
Duchovní terapie a křesťanská tradice
Kostelní Vydří, Karmelitánské nakladatelství 2000. 79 stran. 75,- Kč.
Návštěva populárního benediktýna v Brně vzbudila mezi věřícími tak mimořádný zájem o jeho dílo, že se redakční kruh rozhodl referovat o některých klenotech jeho knih. Jako první jsme si vybrali titul jeho druhé nejprodávanější publikace.
Jak Buddhovo učení, tak křesťanští otcové se shodují v tom, že utrpení a strast jsou v životě člověka nevyhnutelné. Zatímco théravádová buddhistická písma se zabývají metodou, jak se strasti vyvarovat, mystička Hildegarda z Bingenu hledala způsob, jak utrpení využívat k duchovnímu zrání, jejími slovy „jak proměňovat rány v perly“. Nezhojí se rána hnisající, nýbrž jen taková, která je lékařem či léčitelem řádně vyčištěna a ošetřena.
Evangelíci si udržují od rozsáhlého panteonu svatých odstup, ale nemohou ignorovat duchovní složku procesu léčení, tak jak i za totality činili členové Psychoterapeutické sekce Čs. psychiatrické společnosti. Nejen do dějin náboženství, ale i do českých kulturních dějin patří 14 svatých pomocníků, jejich zobrazení se dochovalo archivu františkánů v Kadani nad Ohří. Uctívání těchto14 světců s jejich patronkou Pannou Marií bylo ve středověku, kdy obyvatelstvo kosil mor, náboženské války a drsnější loupeže veřejného i soukromého majetku, které se dnes praktikují pod pláštíkem privatizace, byly na denním pořádku. Lidová zbožnost uvěřila, že jejich přímluva může odvrátit bědy a nouzi, protože úcta k nim posiluje víru v Boha.
Sousoší raně barokní plastiky původně z kostela sv. Mořice v Estenfeldu inspirovalo mistra Riemenschneidera k vytvoření sousoší pro dvorní špitál ve Würzburgu v letech 1520 – 30. Je v něm sv. Markéta s knihou a holí a křížkem; bývá symbolem integrace stínu. Prochází se s ochočeným ďáblem na vodítku. I stín se pro ni stává zdrojem transformované energie. Markéta bývá vzývána rodičkami během porodu a i v manželství chrání ženy před znásilněním.
Jí po boku je patron myslivců sv. Eustach, rádce v mezilidských vztazích. Při smrtelné úzkosti bývá vzýván sv. Achác, spojovaný s modlitbou proti lakotě. Patronka horníků – sv. Barbora s kalichem, bývá utěšitelkou žalářovaných a umírajících. Při bolestech břicha a dolní části těla pomáhá patron námořníků, soustružníků a ševců, biskup z Antiochie Erasmus. Rodinné konflikty, a to i ty skryté, se u dětí projevují střevními potížemi. Napětí mezi rodiči může u dítěte vyvolávat průjmy, tj. příznaky úzkosti, nekonkrétního strachu. Naopak zácpa signalizuje lpění na vnějšku a neschopnosti se od něho oprostit. Chronickým zánětem střev trpí osobnosti neschopné se prosadit a odreagovat zdravou abreakcí. Psychoterapeuti doporučují agresi vypouštět jako větry po dávkách, aby nedošlo k nekontrolovatelné explozi. Grün doporučuje: „Předložme v modlitbě před Boží tvář vše, co je v nás. Pak se ledacos projasní a bolesti se promění.“
Oblíbená patronka filozofů a učenců je léčitelka ztroskotaných životních plánů, sv. Kateřina. Královská dcera Kateřina byla krásná, moudrá a bohatá. Když císař Maxencius předhazoval křesťany šelmám, zahrnula ho ostrými výčitkami. Uchvácen její výmluvností, povolal 50 poradců, aby ji v disputaci přemohli. Když neuspěli, dal ji rozzuřený císař stít. Z jejího těla však nevytryskla krev, nýbrž mléko, symbol neviny popraveného a ženského aspektu moudrosti – Sofie. Bývá zobrazována s korunou a třímajícím mečem Ducha.
Osobní lékař císaře Maximiána sv. Pantaleon bývá zobrazován s rukama přibitýma k hlavě. Je vzýván při migrénách, tuberkulóze a dobytčím moru.
Známý je příběh poutníka sv. Kryštofa, řecky Christofora, tj. Nositele Krista. Do Krista se křesťan musí obléci a z postavičky Ježíška jej nechat v době do dospělosti vyrůst.
Patron mládeže sv. Vít pomáhá při záchvatech padoucnice a uštknutí hadem. Bývá zobrazován vztyčený v kotli s vřelou smolou. Léčí noční pomočování, které psychosomatická medicína považuje za následek hrdosti, studu a pocitu méněcennosti.
K nejoblíbenějším lidovým světcům patří benediktýnský opat sv. Jiljí, jediný ze čtrnácti, který nezemřel mučednickou smrtí. Pomáhá při lepře, moru, rakovině, šílenství a přírodních katastrofách. Jako poustevník žil v harmonii s přírodou, dokud ho nezranil lovcův šíp. Pokorně snášel, že jeho rána zůstala otevřena. Živila jej laň. Spočíval v Bohu tak neochvějně, jakoby ho Bůh obklopil ochranným valem.
Mladý jáhen sv. Cyril vodil ďábla jako psa na vodítku. Uzdravuje slepce a pacienty trpící posedlostí, např. nutkavým mytím rukou.
Sv. Dionýz (( Diviš )) bývá zobrazován s uťatou hlavou v náručí. Jak se snadno dovtípíme, léčí bolesti hlavy. Migrény jsou příznaky, že něco není v pořádku s myšlením, že jsme příliš ctižádostiví a že jsme otroky perfekcionismu. Nestačí prosit Boha, aby nás zbavil bolestí hlavy. Nutno hlavu od všech negací vyprázdnit a pak propojit hlavu se srdcem, jak naznačuje světec, který má hlavu přitisknutou k srdci.
V Anglii je nejoblíbenější světec sv. Jiří (( Georgios )), patron skautů, vzor věrného, statečného křesťanského života. Vzor bojovníků byl původně zemědělec, který obdělával půdu, tj. pole své duše.
Útlá knížka je výborným úvodem do spirituální terapie, která v době spoléhání na zdravotnickou technologii máme tolik zapotřebí.
Boris Merhaut dr. Boris Merhaut, 2005, Brno; ...- .
- Zájemcům poskytnu na autora kontakt; -E. Zeanddrich
."
|