|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
"Thajsko - země protikladů, démantů a slz
Thajsko je země polarit - sex turismu a meditativního buddhismu, protiklad jalové anarchie života vyvázaného z kosmického řádu a zvýšeného úsilí o vymanění se z pout utrpení - dukkha - připoutanosti ke světu smyslových požitků a slepé osudovosti ega vědomím informačního pole kosmické inteligence v nás.
Rozpolcenost myšlení světa, spirituální bankrot se všemi důsledky krize morální a ekologické, polarita tmy a světla nemohou být ponechány slepé náhodě, falešnému optimismu, rozkladné skepsi či cynismu. Musí se vzepřít k odhalování archetypů jednoty stvoření, člověka původem přičleněného dle Kabbaly ke stromu života - Illanu, dle buddhismu patřícího k nebi.
Tuto skutečnost jsem si uvědomila na letecké spojnici Praha - Bangkok pod kopulí vesmírného mysteria zrcadlícího praobrazy stvořitelského Slova jako poznání vnitřní cesty návratu ztraceného člověka projektovaného do svatých písem Blízkého a Dálného Orientu. Vědomí krize, morální nezodpovědnosti světa mikrokosmu vůči tvůrčím zákonům makrokosmu nabylo s momentem přistání do thajské metropole jasnou konturu - vyjasnit si v centrech duchovní vzdělanosti podstatu potřebné transformace mysli jako zvedání vrozené temnoty přírody do světla ducha.
Dvanáctimilionový Bangkok prosycený vibracemi spěchu, neklidu a iluze je dualitou pekla s vizí ráje. Probojovat se do města andělů s nespočetnými chrámovými památkami je odyseou potvrzující moudrost o největších dobyvatelích, kteří přemoh-li svou mysl trpělivostí. Vznešená krása chrámu wat Phra Keo je odměnou. Skupina mnichů - bikkhu - sedící v lotosovém sedu v meditačním pohroužení, posvátné vibrace mantry předříkávané duchovním mistrem, tajuplný úsměv osvíceného Buddhy, vábí ke vstupu do silových polí vyšších světů. Světlo svící, záplava květů a vůně kadidla koncentruje mysl k duchovní vertikále. Sféra vyšších vibrací chrámového prostoru dává tušit, že Buddha Dhamma, cesta poznání vedení mysli do osvíceného Samadhi je výsledkem dlouholeté vnitřní kázně.
Ačkoliv devadesát procent thajských obyvatel jsou buddhisté, nehledají všichni útočiště v moudrosti Buddhově, ale spíše ve formální víře a pověře, v uctívání Buddhových soch smaragdových, mramorových či zlatých. Bangkok Post píše o zkomercionalizovaném buddhismu, kdy na jednoho mnicha připadá měsíčně sto bahtů (jeden baht = jedna koruna třicet). Proto žijí z milodarů. Domnělý pocit pasivity mnichů v porovnání s benekditinským výrokem - ora et labora - koriguje Venerable Passano. Akcentuje buddhismus angažovaný, předřazující sebespásu do stavu osvícení praktikováním kázně a cvičení mysli s podílem osvětové práce při odstraňování nevědomosti - avidya.
Thajský buddhismus akcentuje apel antroposofický ovládnutím nižší přirozenosti - pomíjivé, trpící, zotročené, kterou jsme manipulováni stejně jako konvenčním světem. Cílem je osvobození pomocí pozorování v kontemplaci, vědomí pravé podstaty nadjá, regulací i zhoubných jevů živelné přírody. Ctihodný Passano, původem Kanaďan žijící deset let v Thajsku jako ordinovaný mnich s titulem Venerable je duchovní učitel. Zve nás na duchovní seminář na buddhistické univerzitě ve chrámu Bowornivet. Jeho pohled míří oknem sálu do kvetoucí zahrady s otázkou: na pozadí čeho vidíme stromy odpovídáme na pozadí nebes. Na otázku mistrovu na pozadí čeho vidíme nebesa musí mistr odpovědět sám: - na pozadí vědomí - „Klíčem, kterým se učíte otevírat vědomí je Buddha Dhamma, vzestup vědomí do vyšších vrstev světla“... prohlašuje.
Smyslem duchovní evoluce je vědomé překročení nižší přirozenosti já-ega proměnou vědomí ne-já, vědomí „Já jsem“ Atman - odpovídající křesťanskému vědomí Kristovu. Stvořitelský princip definuje tantrická filosofie (tantra - osvobození od hmoty) v rámci thajského buddhismu jako Svrchované vědomí - nukleus Univerza - manifestující se třemi modifikacemi: mahatattva - Já jsem, aham tattva - tvořím, citta - stvořil jsem, reprezentující vědomí kosmické. Tři Stvořitelské energie symbolizuje rovnoramenný trojúhelník, v jehož středu je Puruša - čisté Absolutní vědomí - nukleus Univerza. Znázorňuje trojjedinost tvůrčí kosmické síly v souladu s biblickou logogenezí JVHV - princip otcovský, mateřský, synovský - vyjádřený křesťanskou svatou Trojicí - Otec, Syn a Duch svatý (nukleus Univerza kosmický Kristus). V souladu s hermetickým zákonem, co je nahoře je i dole, je naše mysl malou verzí mysli kosmické. Proto lidský mozek jako součást vesmírného hologramu se musí přetvořit z instinktivního projevu nižší přírody do vyššího stupně poznání intelektového nazírání reality jaká je, se schopností rozlišování a reflexí odpovědnosti. Aby z ducha a těla byla vytvořena skloubená část - dynamis a ordo - (hebrejský hexagram) je třeba přejít v transcendentální vědomí pomocí meditace a kontemplace. Nadhled Pozorovatele jako syntetický nadhled Ducha zvedá čtvernost elementů přírody do trojnosti ducha, aniž by byly potlačovány. Jedině člověk má schopnost nasměrovat mysl směrem k vědomí kosmickému pomocí meditačního vhledu, který je zahrnován do vědy intuicionální.
Do meditační praxe nás v týdenním semináři zasvěcuje mistr Avadhuta. Uvádí, že thajská buddhistická filosofie Ananda Marga chápe tělo jako myslí integrovanou část. Učíme se vnímat první vrstvu mysli - kamamaya kosa - jako vědomí (spíše nevědomí) instinktivní, pudové, založené na libidu a averzi, stimulované smysly a touhou vlastnit. Toto centrum nevědomé živelnosti situované nad pupkem (plexus solaris) je třeba regulovat bdělou pozorností prvořadě - jako centrum čtyř živlů, z nichž nejnebezpečnější je oheň nenávisti, zlosti, zášti, averze.
Druhá vrstva manomaya kosa je situována v hrudníku (anahata čakra) reprezentuje mysl zaměstnanou egem. Projevuje se v ní ruch (hebrejsky ruah) alternováním dobra a zla, kdy jedině mysl Pozorovatele může zavést řád. Tato vrstva vědomí sonizuje s podvědomím, které přechovává ve své astrální matrici vibrační pole paměti obtížené egoistickým puzením. Protože ovlivňuje naše vědomí víc než si myslíme - vynořováním různých komplexů a obsedantních stavů, je třeba podvědomí pročišťovat, spalovat ohněm zbožné meditace, modlitby.
Brána k transcendenci vědomí konvenčního leží v centru krční oblasti (visudha čakra (v éteru - akshatatvě). Je to sféra, která vyžaduje více bdělého vědomí, plnosti mysli než méně - říká mistr. Uplatnění Buddha dhammy nevylučuje intelekt jako schopnost rozlišení a rozhodnutí pomocí vůle, která je substancí člověka. Buddha dhamma je vstupní brána k transcendenci meditace očistou myšlenek, citů a jednání. Mistr zdůrazňuje, že čím více se ovládáme, tím více ustává vibrační impuls destruktivního charakteru ve čtyřech nižších centrech vědomí a energie astrálu se projasní subliminálním světlem.
Uvědomujeme si, že meditace není relaxace, dřímota či otupělost, ale vnitřní dynamika bdělosti nadhledu ryzím duchem. Je to proces, kdy citta - sebeuvědomění Dhammy (Boží jiskry) se noří do aham tattvy - vědomí Buddhova - Kristova - a aham tattva je absorbována do maha tattvy - vědomí Jednoty s Absolutnem - Brah-mou (srovnej Pavlovo: ne-já, ale Kristus žije ve mně).
Třetí vrstva - kausální - karana kosa (hebrejsky kawana) je především centrem transcendence, reflexe kosmického vědomí, citta, aham a mahat. Mistr zdůrazňuje, že nevědomí bylo v psychologických vědách Západu podceněno. První vrstva - atimana kosa - je charakterizována vzepětím duchovní seberealizace. Další vrstva kausální - vijinamaya kosa - typická pro transcendenci je charakterizována záblesky tvůrčí intuice, probleskováním vědomí Atmana, Kristova vědomí, božské vykupitelské jiskry. Nežli adept vystoupí do stavu osvícení zalitého světlem záře Boží moudrosti s prožitkem vědomí „Já jsem božské podstaty“, dle bible stvořený k obrazu Božímu, musí se připravit na mnohá úskalí. „Dokud jsme v tomto těle, je život neustálý konflikt a zápas s okolním světem a světem vlastní mysli...“ zdůrazňuje Mistr. V Thajsku uslyšíte často slovo nekkhemma. Je to rezolutní odstup, zavření dveří před kilesa - zlem (křesťanským hříchem) i před sankara - monstry podvědomí. Před útokem potlačené podvědomé energie archetypální síly zaujměte resolutně mentální pozici Buddhy nebo Krista. Stejně se můžete obrnit před samsárou iluze, která vyvolává neurotický stav. Přitom se naučte poslouchat vnitřně - co slyšíte? Moudrost pochází jedině z meditace, bez meditace moudrost slábne... Mistr shrnuje, že meditace není prázdnota, i když je tam ticho a klid, ale moudrost a ostražitost Pozorovatele. V opačném případě je člověk lehkým terčem neblahých událostí, podobně jako voják, který na bojišti ztratil brnění a snadněji může být zraněn nepřáteli.
V Ayutthaya - centru thajského buddhismu s četnými historickými památkami jsme ubytováni v klášteře. Zde poznáváme život mnichů a jejich ehipassiko - přijď a viz! - jak se provádí meditace v praxi.
V klášteře se vstává ve čtyři hodiny a den začíná zpěvem jako zprostředkování krásna Buddhova učení, doprovázeným slovní mantrou: kéž tento den přináší užitek všem lidem. Pak následuje hodinová meditace. V 6:30 se provádí úklid obydlí, pije čaj. Pak odcházejí mniši pro dary, v 10:30 jedí a to jedenkrát denně. Odpoledne pracují nebo studují. V 17:00 společné popíjení čaje, poté meditace, která trvá do večera. Cestou k meditační hale nápisy v chrámovém parku usměrňují běh myšlenek: Uklidni mysl uvnitř! - Nestarej se o chyby jiných! - Přemož lháře pravdou! Jongrom - meditace v chůzi navozuje vědomí přesného meditačního řádu. Duchovní učitel Venerable Puriso (původem Australan ordinovaný v Thajsku) nás zasvěcuje do procesu meditace jako vyváženosti fyzického, mentálního a spirituálního obalu. Sedíme v lotosové pozici a nabíjíme bioenergetický obal vitální energií pomocí dechu provázeného mantrou Bud - ho (ten, který poznává). Koncentrací na vdech a výdech navozujeme stav klidu mysli. Pak následuje vyprazdňování vědomí od rušivých myšlenek a obrazů mečem mysli, což je účinnější než pratjahara - odtahování smyslů od rušivých okolních podnětů. Redukce mysli na prázdno není zapomněním, ale jasným vibrujícím klidem. Následuje transcendence v krční oblasti (visudha čakra). Pozornost se zde stává dominantní a má čtyři fasety: sebepozorování, pozorování zákona nestálosti - anicca, pozorování jevů nižší přírody - anatta, bdělost nad zákonem akce a reakce jako odstranění příčiny utrpení - dukkha, probíhající v konvenční mysli.
Cvičením koncentrace přecházíme do kontemplace jako vyššího stavu vědomí s nadhledem Pozorovatele, která vplyne v souvislý světelný kanál. Je to symbol osvíceného vědomí vstupujícího do dimenze kosmické (spojení s Duchem svatým). V této souvislosti se uplatňují slova Mistra Nazaretského, když říká: Duch je, který oživuje, očišťuje... Síla ducha vedená centry vědomí probouzí kundalini - hadí sílu svinutou na konci páteře - involvovanou nejvyšší Přírodu. Mistr upozorňuje na nebezpečí probouzet muladharu bez duchovní očisty odspodu nahoru, kdy místo světelného obvodu hadí síly (patrného na Buddhových sochách) s pozitivně nadpřirozenými silami - se rozklene tmavé pole živočišného astrálu, zhoubně působícího především na psychiku.
V Chiang Mai v lesních klášterech wat-pah na severu Thajska pracujeme v meditačním společenství s mantrou, o níž Mistr Gavesako prohlašuje, že je motorem pohánějícím mysl nad gravitační pole nižších vrstev vědomí, pomocí čistých vibrací. Cvičíme fixování pozornosti v sadhaně na mantru OM (AUM). Vycházíme zvukově z pupku tónem A, v srdci přecházíme na U a v ústech vrcholíme zvukem M, který doznívá mezi obočím. Mantra OM je pokládána za základ všech zvuků, za prazvuk Univerza, nejvyšší prvotní zvukovou vibraci. Tato vibruje silně v éteru (akashe) a tím zdvihá spodní centra vědomí zvýšenou vibrační činností do vyšších subtilních světelných a lahodně harmonických vibrací. Mistr upozorňuje na to, že vibrace manter musí být čistá a pro osobní vzestup adepta ji musí určit sám guru. Naslouchání mantry v anahatě (uprostřed hrudi) lze přirovnat k symfonii duše. Mistr nás zasvěcuje do mysteria zvuku, když říká: jestliže slyšíte flétnu máte znalost skrytých věcí, při zvuku pozounu máte otevřené třetí oko, při zvuku bubnu slyšíte Nejvyšší Slovo. Obdobně jako vibrují lahodným zvukem duchovní sféry (kabalistické sefiroty), má splynout i sedm center našeho vědomí ve vesmírnou symfonii zvuku a světla. (Připodobněním sedmi center vědomí k hvězdám se nám vybavuje apokalyptický druhý příchod Kristův držící v pravé ruce sedm hvězd - symbol svatých - světlých, k nimž přichází na zem vybudovat království Boží). Velmi účinné je cvičení mantry OM ve spojení s vizualizací modrého plamene, který necháváme rozšiřovat do okolí, do prostorů sférických a ukládáme do akashe centra nadvědomí. Vizualizovat můžeme i fialový plamen jako prostředek duchovní transformace. Jako mantra může působit křesťanský Otčenáš nebo žalmy, jejichž horoucí prozpěvování (nikoliv mechanické) má podle chasidské starozákonní víry mystický význam vzestupu vědomí po Jákobově žebříku do pleromy Boží přítomnosti.
Modlitbou díků za svaté okamžiky niterného klidu, který se otevíral světelným duchovním silám, jsme se loučili s kolébkou thajského buddhismu. Návrat do Bangkoku byl synchronizován s konáním kongresu duchovních věd na univerzitě Sukamit. Sulak Sivaratse, významný thajský duchovní myslitel a mírový aktivista, navrhovaný pro rok 1994 na nositele Nobelovy ceny hovořil na téma Neohumanismus - trend třetího milénia. Jedná se o univerzální hnutí založené na dynamice ducha, na upřednostnění psychospirituálních potřeb lidstva před biologicko materiálními. Zdůraznil, že musíme znát způsob, jak vykopat duchovní poklad lidstva a současně čelit zlu geosentimentu jako fanatickému cítění ke geografickému národnímu území, který vyvíjí subsentiment - patriotismus. Obdobnou překážkou je sociosentiment - zdánlivý sentiment dobra ve světské a ekologické sféře a pseudospiritualitu v náboženské. Společenskou rovnováhu spatřuje S. Sivaratse v Samej tattvě - duchovní mentalitě realizující nejvyšší vědomí božského Já, výrokem „Pomáhat sjednotit lidstvo může jen vědomí kosmické sounáležitosti lidstva, vědomí božských tvůrčích sil v nitru.“ (Prvořadým faktorem třetího milénia je transformace duše pomocí duchovních nauk jednotlivých náboženství s podílem duchovních vůdců...)
Souřadnice putování po dálném Orientu vyjevila v úběžníku návratu shodnost duchovědných obsahů mezi Východem a Západem úsilím o duchovní transformaci vyslovenou již před padesáti lety v kontextu dějin českého myšlení T. G. Masarykem a zejména jeho žákem - filosofem Vladimírem Hoppem. Jejich pozornost k duchovním vědám předřazeným vědám technickým a ekonomickým sdílel i filosof Josef Patočka snahou o sestup ke kořenům duchovního vědomí našeho národa.
Dík thajským setkáním zejména v klášterech - Ayutthaya - historické kolébce buddhismu, který voní lotosovou vzpomínkou a z podvědomí vybavuje světelné meditace o duchovní proměně planety Země. Promluvy duchovních mistrů ožívají, navozují aktuální podnět, jak realizovat duchovní rozměr v nitrech lidí, jak jim zprostředkovat vědomí skrytých božských sil, které je třeba znásobit jako odrazné plochy, aby s nimi mohl spolupracovat na zkvalitnění planety - božský architekt. Lze vůbec rozvinout v širším měřítku kulturně duchovní rozměr prostřednictvím světových náboženských kultur, které by nebyly zneužívány, leč sbližovaly se vzájemným obohacováním nejen v dialogu, leč i vyvíjením souznění vazby - člověk, země, vesmír.
Slova duchovních mistrů a jejich praktiky mě přesvědčily o tom, že univerzalistický „kadlub“ celosvětových náboženství, z nichž by si lidé vybírali a žili „duchovno“ dle své libovůle i když z „rozumu“, či domnělé moudrosti, se vylučuje. Známý světový filosof a duchovní myslitel českého původu R. Panikar zapůsobil velmi přesvědčivě postojem - že „globalizace, či univerzalismus náboženské etiky v úrovni duchovní všech pěti světadílů není absurdní a že ten, který sahá po všech hvězdách zvedá vědomí stále výše ke světlu božského éteru, který vnitřně očišťuje a vytváří harmonii lidských vazeb nadlehčovaných křídly andělů. Leč nelze přehlédnout i varující stanovisko jmenovaného duchovního mistra, kdy - liberální, až anarchistický sekulární přístup k náboženství postmoderny, jakkoliv se deklaruje jako nové náboženství „moudrosti“ přinese jen zklamání bez zakořenění v tradiční náboženské doktríně, zbavené kořenů a koruny Božího stromu poznání stvoření k obrazu Božímu.
Duch Univerza, který vábí jako kouzelná flétna, sestupuje na planetu jako božská Gnóze, křesťansky - Boží milost - vykupující z démonických a diabolických ahrimanských sil materialismu, zbytnělého egoismu bažícího jen po moci a mamonu.
Proto vždy ráno si odříkávám krátkou, tisíce let starou modlitbu z Rig védy, obdobnou duchovní hloubkou biblickým žalmům: Pane, probouzej mě k radosti a dopřej mně poznání moudrosti Ducha, jak se stát tvým nástrojem. Cožpak život není lahodný věčný verš o lásce hořící ohnivým keřem, jímž promlouvá Bůh? - který očekává interspirituální dialog planety Země se světem ve světle své božské nekonečné milosti - aby každý kříž požehnal vzkříšením? Vždyť ve světle Slova božího stále kráčíme a stoupáme zápasem duše hledající cestu návratu k Bohu projasněnou duchovním prozřením.
prof. Miluše Šubartová, Brno, 2007
(( ... -autorka dává své texty -včetně tohoto -většinou "volně k dispozici", nepřeje si však, aby případné citáty či úryvky byly nevhodně "vytrhovány" z kontextu -jsem tedy autorkou pověřen posoudit možnost-"vhodnost" použití pouze takového úryvku, apod.; -kontakt na autorku v připadě zajmu zprostředkuji";. -E.z. R. ))
|
|
|
