Když jsem jel od tebe,

viděl jsem dvojitě,

neostře, mlhavě, rozmazaně,

to mě chlap v optice

napálil určitě,

říkám si ustaraně.

Obroučky z titanu,

sluneční úprava,

film na sklech proti oslnění,

infarkt snad dostanu,

sranda už přestává,

pět litrů za brýle

málo není.

Je to dva měsíce,

cos mi je koupila

a už v nich nevidím,

není to brzy?

Až skvrna na čočce

slaně mi sdělila:

nejspíš to bude tím,

že tlumí světlo.

Ne slzy!