|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
" Odporné svazky.
:... nevtělené Bytosti odpovídají, 2.pol. 19.stol.- část 34
Poněvadž sympatičtí duchové jsou vedeni k spojení, čím to je, že jest láska u vtělených duchů často jen na jedné straně a že ta nejupřímnější náklonnost bývá přijata s lhostejností ba i s opovržením; jak mimo to nejvřelejší láska dvou bytostí může se proměniti v odpor a někdy i v nenávist?
„Což nechápete, že jest to trest? Ale jen dočasný. A pak, jak mnoho jest lidí, kteří se domnívají, že nejvroucněji milují, poněvadž soudí jen dle zdání a jsou-li povinni s těmi osobami žíti, poznávají hned, že to byla jen tělesná vášeň. Nestačí ještě ihned se zamilovati do nějaké osoby, která se vám líbí a která má dle vašeho zdání pěkné vlastnosti. Můžete ji jen tenkráte oceniti, když s ní žijete. Kolik jest též spojení, o kterých se s počátku zdá, že nebudou nikdy svorná a když byl jeden druhého poznal a dobře vyzpytoval, milují konečně jeden druhého něžně a trvale, poněvadž jejich láska spočívá na vespolné úctě! Nemá se zapomenouti, že jest to duch, který miluje – ne tělo a když zmizí tělesné mámení, vidí duch skutečnost.
Jest dvojí náklonnost, těla a duše a člověk zaměňuje často jednu za druhou. Náklonnost duševní, když jest čistá a sympatická jest trvalá, láska tělesná jest také pomíjející a to je příčinou, že často ti, kteří myslí, že se milují věčnou láskou, nenávidí se, když zmizí vášeň."
Není nedostatek sympatie u bytostí povolaných spolu žíti, pramenem mrzutostí, tím trpčích, poněvadž otráví celý život?
„Vskutku velmi trpkých, ale to je jedna z těch nesnází, jichž jste vy nejčastěji první příčinou; především nesou vaše zákony toho vinu, či myslíte, že vás Bůh nutí, abyste zůstali u těch, kteří se vám nelíbí? Vyhledáváte tak často v těchto svazcích více zadostiučinění své pýchy a ctižádosti, než blaženost obapolné náklonnosti a pak podléháte následkům svých předsudků."
Ale nepadne při tom vždy nevinný za oběť?
„Ano a pro toho jest to těžká pokuta, ale zodpovědnost tohoto neštěstí padne na ty, kteří jsou toho původci. Jestli světlo pravdy bylo proniklo jeho duší, bude čerpati útěchu ve své víře v budoucnost. Ostatně, v té míře, jak ochabnou předsudky, zmizí také příčiny těchto soukromých neštěstí."
"Pozn.: citát - úryvek; -překlad cca z roku 1922, tudíž volně šiřitelné ."
... pokračov. - část 35."
."
|
|
|