|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
X.
... nevtělené Bytosti vypovídají, 2.pol. 19.stol.- část 18
"Mezi námitkami jsou ještě mnohé znamenitější, alespoň na pohled, poněvadž jsou čerpány z pozorování a pocházejí také od osob vážných.
Jedna z těchto námitek jest vyňata z řeči jistých duchů a nezdá se býti hodnou povznešení, jež předpokládáme u bytostí nadpřirozených. Když si dobře uvědomíme, jak nás duchové sami poučují, že nejsou sobě rovni ani vědomostmi, ani vlastnostmi a že nemáme vše bráti do slova, co oni praví, pak jest věcí rozumných lidí, aby rozeznávali dobré od zlého. Zajisté ti, kteří z tohoto fakta naleznou důsledek, že máme činiti jen se zlomyslnými bytostmi, jejichž jediným zájmem jest nás mystifikovati, zajisté nemají vědomí o sděleních, která se obdrží v kroužcích, kam přicházejí jen vyšší duchové, jinak by tak nemyslili.
Jest to k politování, že jim náhoda tak špatně byla posloužila, že jim ukázala jen zlou stránku duševního světa, neboť nechceme předpokládati, že by sympatická příchylnost přiváděla k nim raději duchy zlé než dobré, lhavé neb takové, jejichž řeč jest hrubě urážlivá. Mohlo by se nejvýše souditi, že pevnost jejich zásad není dosti mocnou, aby odstranila zlo, a že duchové zlí nalézajíce v tom jakousi rozkoš, když uspokojí jejich zvědavost, použijí této příležitosti a vloudí se mezi ně tak, jak se dobří duchové od nich vzdalují.
Posuzovati otázku o duchách na základě těchto fakt, bylo by tak málo důsledno, jako posuzovati charakter některého národa dle toho, co se mluví a co se děje ve společnosti několika pošetilců neb zlopověstných příslušníků, které nenavštěvují ani moudří ani rozumní. Tyto osoby jsou podobni cizinci, který by, přijda do některého velkého města, dle nejhorších předměstí posuzoval všecky obyvatele dle mravů a řeči této nejzchátralejší čtvrti.
>>>>> ... .... ... ... ... V říši duchů jest též dobrá i špatná společnost; kéž byste chtěli studovati to, co se děje mezi vyvolenými duchy, abyste se přesvědčili, že nebeská říše obsahuje také něco jiného než jen pouhý vyvrhel. Ale tážete-li se, zda přijdou k vám oni vyvolení, odpovídáme: „Nezůstaňte v předměstí, ale pozorujte, pátrejte a suďte." Jsou tu události pro každého; což nevztahují se na vás tato slova Ježíšova: „Mají oči a nevidí, mají uši a neslyší?"
Jiná stránka tohoto mínění pozůstává v tom, že nevidí v manifestacích a ve všech materielních událostech jimi vyvolaných ničeho jiného, než intervence nějaké "ďábelské" moci, nového "Prométhea", který béře na se všecky možné tvářnosti, aby nás tím lépe oklamal.
Tato mínění nepovažujeme za hodno vážného pokusu, abychom je vyvraceli a proto také se nebudeme jím zdržovati, neboť vyvrátili jsme je již tím, co jsme právě řekli; připojíme jen, kdyby i tomu tak bylo, že bychom musili se přiznati, že ďábel jest někdy moudrým, velmi rozumným a obzvláště velmi mravným, nebo že snad jsou též dobří ďáblové.
A skutečně, jak můžeme uvěřiti, že Bůh dovoluje jen duchu zlému se projeviti, aby nás kazil, aniž by nám byl poskytl protiváhu v radě dobrých duchů?
Nemůže-li toho učiniti, pak není všemohoucím a nečiní-li toho, pak se to nesrovnává s jeho dobrotivostí, avšak prvé i druhé bylo by rouháním se Bohu. Uvažte, že připustiti zjevení zlých duchů, znamená zároveň uznati princip manifestací, nuže a od té doby co manifestace existují, dějí se jen s dovolením Božím; jak možno věřiti, že On připouští jen zlo a vylučuje dobro? Taková nauka protiví se jednoduchým pojmům zdravého rozumu i náboženství.
Bizarní věc připojuje se ještě, a sice ta, že se mluví o duších známých, a často se lidé táží, proč ony se "jedině" projevují. To jest blud, který odchází jako mnoho jiných z povrchního pozorování. Mezi duchy, kteří nevolaní přicházejí jest více neznámých, kteří se vyznačují jen jakýmsi jménem a často se podepisují alegorickým neb charakteristickým jménem jedině kvůli nám. Co se těch týče, které vyvoláváme, když to nejsou rodiče neb přátelé, pak jest to jistě přirozené, že se raději obracíme k známým, než k těm, kterých neznáme; jméno proslulých jest nápadnější a proto jsou více pozorováni.
Shledává se taky nápadným, že duchové vznešených lidí přicházejí důvěrně na naše vyzvání a že se obírají někdy s nepatrnostmi v pozorování k těm skutkům, jež vykonali za svého života. Ti, kteří vědí, že moc neb vážnost, kterou tito lidé zde na zemi požívali, jim nedává žádné přednosti ve světě duchovním, ti nenalézají v tom nic divného; tím potvrzují duchové slova Evangelia: „Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje bude povýšen." A tak ten, kdo byl na zemi prvním, může býti mezi nimi jedním z posledních a ten, před nímž za jeho života skláněli jsme hlavu, může přijíti mezi nás jako prostý dělník, neboť opouštěje svůj život opustil celou svou velikost a nejmocnější monarcha může tam býti pod posledním ze svých vojínů."
"Pozn.: citát - úryvek; -překlad cca z roku 1922, tudíž volně šiřitelné ."
.. pokračov. - část 19."
|
|
|
