|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
VI. - druhá část oddílu; -jeho závěr.
... nevtělené Bytosti vypovídají, 2.pol. 19.stol. - část 14
„ ...- Vlastnosti člověka jsou vlastnostmi v naše tělo vtěleného ducha; tedy dobrý člověk jest vtělením dobrého ducha, zlý pak vtělením ducha dosud neočistěného."
„Duše měla svou individualitu před svým vtělením*, a podrží ji i po odloučení se od těla** ."
„Při svém vstoupení do říše duchů nalézá duše všechny*** osoby, které na zemi znala, a všechny předešlé její životy vstoupí jí na pamět se vzpomínkou na všecko dobré i zlé, jež byla konala."
„Duch vtělený podléhá vlivu hmoty; člověk, který přemůže tento vliv, blíží se k dobrým duchům, s kterými svým časem spojen bude. Kdo se dá opanovati zlými náruživostmi, kdo vyhledává svoji blaženost jen v uspokojení hrubých chtíčů, ten blíží se k neočistěným duchům, poněvadž dává přednost přirozenosti zvířecí."
„Vtělení duchové obývají rozličné světy vesmíru. Duchové nevtělení nebo putující neobývají určité a omezené krajiny; oni jsou všude ve vesmíru i blízko nás, oni nás vidí a s námi se stýkají neustále; jsou to celí národové, kteří se zmítají kolem nás a berou účast na našem konání."
„Duchové působí neustále na lidstvo i na svět fysický, na myšlenky i na hmotu a tvoří jednu ze sil přírody; jsou hlavní a původní příčinou celého množství jevů až dosud nevysvětlených, nebo špatně vykládaných a které nalézají rozumný výklad toliko ve spiritismu."
„Styky duchů s lidmi jsou neustálé. Dobří duchové povzbuzují nás k dobrému, podporují nás ve zkouškách života a pomáhají nám je snášeti zmužile a oddaně, zlí duchové nás ponoukají ke zlému; jim působí rozkoš, když vidí, jak podléháme a s nimi se spojujeme."
„Obcování duchů s lidmi jest buď tajné nebo zjevné. Tajné děje se dobrým nebo zlým vlivem, kterým působí na nás bez našeho vědomí; náš rozum musí rozeznávati dobrá vnuknutí od zlých. Zjevné obcování děje se písmem, slovem nebo jinými materielními zjevy, nejčastěji pomocí medií, která jim slouží za nástroj."
„Duchové se projevují buď spontánně nebo na vyvolávání. Můžeme vyvolati všechny duchy, i ty, kteří žili jako neznámí lidé, zrovna tak, jako duchy nejznamenitějších osobností, nechť žili v kterékoliv době; (Mnohému čtenáři bude divno, že bytosti inteligentnější o svobodné vůli podřídí se našemu komandu. Nebeřte to však dle litery. Dobrý přispěchá rád, aby nám poradil, přichází ze své vůle, vědělť již dříve, že bude volán, po případě byl sám příčinou tohoto vyvolání. Nižší však jsou přinuceni nám vyhověti, aby se poučili sami a tím i nás.) můžeme vyvolati duchy našich rodičů, přátel i nepřátel a obdržíme od nich pomocí buď psaných nebo promlouvaných projevů rady i naučení o jejich životě v záhrobí, o jejich smýšlení o nás a zrovna tak i jiná, která jim dovoleno jest učiniti."
„Duchové se blíží dle své sympatie k mravním vlastnostem středu, jenž je volá. Vyšší duchové milují vážné kroužky, kde sídlí láska k dobrému a upřímná touha po poučení a zdokonalení se. Jejich přítomnost odstraní nižší duchy, kteří jindy nalézají volný přístup a mohou zcela nerušeně působiti mezi frivolními osobami a mezi těmi, kteří jen ze zvědavosti vedeni jsou tam, kde nalézají špatné choutky. Od nich nemůžeme očekávati ani dobrých rad, ani užitečných ponaučení, nýbrž musíme od nich přijmout jen malichernosti, lži, špatné žerty, nadávky, nebo mystifikace, neboť oni vypůjčují si často jména vážených nebo nám milých osobností, aby nás získali a pak lépe klamati mohou."
„Rozeznati dobré a zlé duchy jest velmi snadné; řeč vyšších a dobrých jest vždy vážná, vznešená, hluboká a nejvyšší mravností dýšící a všech nízkých vášní prostá; jejich rady vydechují nejčistší moudrost a směřují vždy jen k našemu povznešení a blahu. Řeč nižších jest naopak nedůsledná, často triviální, ba i hrubá; jestliže někdy mluví dobré a pravdivé věci, tím častěji hovoří bludné a nesmyslné, z nevědomosti, anebo ze zlomyslnosti, zahrávají si s lehkověrností a baví se na útraty těch, kteří se jich vyptávají, lichotíce jejich marnivosti a kolébajíce jejich žádosti klamnou nadějí. Zkrátka: vážná sdělení, v pravém tomto slova smyslu, dějí se jen v kroužcích vážných, totiž v těch, jejichž členové vnitřním souhlasem myšlenek k dobru jsou sjednoceni."
„Morálka vyšších duchů jest obsažena – jako nauka Kristova – v této nejvyšší evangelické zásadě: činiti jiným to, co chceme, aby oni nám činili, neboli, činiti dobro a nekonati zla. Člověk nalézá v této zásadě všeobecné pravidlo pro nejnepatrnější své skutky."
„Duchové nás učí, že sobectví, pýcha, smilstvo, jsou vášněmi, které nás snižují ku zvířecí přirozenosti, protože nás poutají k hmotě: učí nás, že člověk,který již zde na zemi se sprostí hmoty zavržením marností světských a láskou k bližnímu, blíží se duševní podstatě, že každý z nás jest povinen býti užitečným dle svých schopností a dle prostředků, které Bůh do rukou jeho vložil, že silný a mocný povinen jest podporovati a chrániti slabého, neboť kdo zneužívá své síly a moci k utlačení bližního, ruší zákon Boží. Učí konečně, že ve světě duchů nic nemůže skrytým býti, pokrytec, že bude odhalen a že všecky jeho hanebnosti budou zjeveny, že nevyhnutelná a neustálá přítomnost těch, kterým ublížíme, jest trestem, jenž nás očekává, že dle stavu vznešenosti a nízkosti duchů uděleny jsou i radosti i tresty, nám na zemi neznámé."
„Ale oni nás také učí, že není hříchu, který by nemohl býti odpuštěn a pokáním odpykán. Člověk nalezne k tomu prostředek v různých životech posobných, které mu usnadňují dle jeho žádosti a dle jeho snažení pokračovati na cestě pokroku a zdokonalení, což jest konečným cílem."
Toto jest obsah spiritické nauky, nadiktované vyššími duchy.
Vizme nyní námitky, které jsou proti ní "stavěny".
... pokračov. - část 15."
"Pozn.: citát - úryvek; -překlad cca z roku 1922, tudíž volně šiřitelné ."
|
|
|