Vám, i vám…

 

Tak nasaďte mi bláznů čepici,

kdo jiný víc by ji měl mít

nežli já,

zvetšelý obal ducha nezralého,

který se světem rozpustile toulá.

Cinkot rolniček,

jak zvonky malomocných,

ať hlásá kolemjdoucím:

Pozor! Nedotýkat!

Moudrost šašků

je nebezpečná.

Mohla by zbořit stěny vašich chrámů,

kde zavrtáni v bezpečí svých ulit,

pevně hájíte pozice svých jistot.

 

Království za bláznění.

 

Nevěřte těm králům.

Ani pohádkám, co o nich vyprávějí.

Jak moudrost šaška zachránila stát.

A princeznu a kralevice…

Dnes už je trochu trapné blázny znát

a , zaplať bůh, už nejsou šibenice,

kde nechali byste je “kralovat”.

 

Což není bláznovstvím

posílat svoje city na výzvědy,

pohledem křivým prohledávat svět

a v srdcích propírat

žal, radosti a chyby,

které nám nepatří?

 

Tak nasaďte mi bláznů čepici!

 

Jak všem těm z rodu Kainova,

těm se znamením na čele,

kdo stále pokoušejí význam slova

a říkají si básníci.