V Železné

 

Hlas zpěvačky vzlétá jako pták

a pod klenbou zvoní.

Křídly třepotá,

v rytmu melodie se láme

a umírá jen pro ni,

aby se znovu zrodil zvučný a jasný,

ukutý v okouzlení

tou melodií.

 

Irsko a Bretaň s v ní potkávají,

až klenba níž se kloní.

Tóny se proplétají,

rytmus prastarý

strmě umocní je,

aby se vydaly

tou divně prošlapanou cestou

čtené poesie.

 

                                …and my soul goes marching on…