|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
My, jenž si klestíme cestu
ostnatými dráty
pykáme z trestu svázani špagáty
jen potupně kreslíme si v hlíně
ležatou osmičku.
Truhláři, kejklíři, dělníci
proletářů sbor
houfem uzavřen
davem zpečetěn
duní jak zhoubný mor.
Všude kolem oken
řasy lidí
jejich oči už nevidí
co spálilo se na troud.
To smyslné jenž v nich zbylo
zasáhl volt
usmrtil proud.
Mecenáš blahobytu, oduševnělý,
on nepostrádá imunitu.
Tlačí se a zpívá vždy nejvíc
chrastící plechové tělo
s úsměvem maže ti krajíc.
Ta obézní obluda
s tvářemi do ruda
nedá ani jeden navíc.
Vždyť jsi jen pobuda
nemáš nárok
na nic!
" Ále páni! " udiveně volá nebe
a to kolem, horem, dolem
Jsem pouze vykřičená mlha, nebo snad obrázek, jinotaj?"
"FATAMORGANA! A už dost bylo otázek " a plechem se zvlnil kraj..
|
|
|