|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Lidé, kteří slyší hlasy, pociťují většinou úzkost. Tu je možno zmírnit zaujetí vlastního postoje k hlasům. Pokud člověk ale nemá pro hlasy žádný výklad, je velmi těžké fázi organizování a strukturování vlastního postoje k nim zahájit. Obecně vzato, přístupy, které vedou ke kontrole a ovládání hlasů, mají méně příznivé výsledky. Prospěšný pro zvládání hlasů nemusí být ani výklad biologické psychiatrie. Ten totiž staví celý jev mimo dosah člověka, který slyší hlasy.
-------------
Pan X v rozhovoru s jednou ženou řekl: "Byl jsem diagnostikován jako schizofrenik a slyším hlasy - proč mě to bolí?" Žena mu odpověděla otázkou: "A kde to bolí?" Vyprávěl jí, že se to obvykle děje tak, že se ocitne na větším prostranství uprostřed mnoha osamělých lidí - například v obchodním domě. Ta žena mu pomohla si uvědomit, že má tendenci vstřebat bolest druhých. I když ho nemohla naučit, jak k tomu být imunní, poradila mu, aby si zkusil vycvičit způsob, jak se odstřihnout a nepustit si bolest k sobě. Naučit se odstřihnout, uzavřít se a pak se zas otevřít je technika často spojovaná s parapsychologií: uzavírání hranic svého já. Pan X reagoval tím, že mu tento výklad jeho situace dává smysl.
Nelze předpokládat, že každá rada od ostatních lidí s hlasy musí být rozumná. Obecně vzato, člověk by měl být vždy opatrný u rad a doporučení, která jsou postavena na vysloveně osobní zkušenosti. Nejméně riskantní bývá rada, která pomůže člověku rozvinout svůj vlastní vliv, který má na hlasy - na rozdíl od té, která posílí jeho bezmoc. Klíčovým slovem je sebepoznání.
-----------
Sdílení zážitků s hlasy významně pomáhá v procesu jejich přijetí a vyrovnání se s nimi. Ti, kterým se to podařilo, potvrzují, že výhody takového přístupu převažují. Ti úspěšní hovoří o tom, že rozhodující je zacházet s hlasy jako s třetí stranou - naučit se říkat "ne" tak, jak by to člověk udělal vůči každému nehoráznému požadavku.
-----------
Šestá autorka:
... Spolu s Ann jsme s hlasy mluvily společně a podařilo se nám zjistit, že k nám tyto hlasy byly poslány silou myšlenek jiných lidí. Prostřednictvím negativních sil, jako jsou nenávist, žárlivost nebo závist je možné přenést škodlivé nebo sebedestruktivní pocity na někoho jiného. To se mi dělo. ... Zjistily jsme také, že jakkoliv hrozný je vliv hlasů na život, pokaždé někdy skončí, je-li člověk na boj s nimi připraven. ...
Marius Romme, Sandra Escher: Hlasy
Triton, 2008, překlad Martin Hajný
|
|
|