|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
|
Není nad to pracovat v hostelu, kde jsou ubytována mladá děvčata z Uzbekistánu. Chlapci mi až tak zajímaví nepřijdou. Třeba když si nějaký chce něco zamejlovat z mého počítače, má smůlu, protože to přeci nejde, pouštět někoho cizího do recepce. Musí si počkat, až tu bude kolegyně Lucie, ta je na ně o poznání vlídnější. Ovšem, když se tu objeví Nozima, hned startuju ze židličky. A jsem samý úsměv a ochota ze mě prýští všemi póry.
Doteď jsem rozmlouval toliko s Nozimou a jen po očku sledoval její spolubydlící Guzal. Dnes se Guzal osmělila a přidala se k našim rozmluvám o závažných tématech uzbecké a české historie či současnosti, popřípadě k otázkám privátním a někdy i značně choulostivým. Zcela takticky jsem nejdřív nechal hovořit děvčata jen spolu a nevnucoval se, ale pak jsem nahodil svůj neodolatelný baryton, odpozorovaný od Oldřicha Nového, a už to svištělo.
Velice vtipné bylo, když Nozima koukala do naší ledničky a přemítala nad tím, co by si koupila dobrého na zub. Dlouze jsme rozebírali kvalitu krajanky a smetanového poháru, abych jí ve finále prozradil, že to mám na snídani, že se to jako tady neprodává. Jsem velice taktní člověk. Guzal se tomu velmi smála, což mě těšilo.
Nozima ale má za ušima, a tak mi to oplatila, hovor přesunula směrem k mému zevnějšku. Perlivě si chichotala, když komentovala mé sandálky, které už skoro nemají podrážky, jak jsou prošmajdané, pak kritizovala mou notně onošenou mikinku, neupravený účes a tak dál. Guzal ji trošku okřikla, což jsem ocenil a ještě víc si ji oblíbil.
Nyní medituji nad krásou asijských dívek a řeším dilema, zda se mi víc líbí uzbecká dívka bujná, upovídaná a věčně se usmívající, či dívka mírně stydlivá, ale za to mnohem tajemnější.
Vzhledem k tomu, že jsem labužník a znalec, rozhodl jsem se, že dál budu žertovat s koketou Nozimou, ale větší místo ve svém nemalém srdci nechám tiché a skromně vystupující Guzal.
| |
|
|
|