|
|
|
| |
Má ji rád křičely stěny panely a dětské pleny rozvěšené po balkónech Sídliště ve všech svých tónech plné hluků plné šumů plné zcela prázdných rumů
Má ji rád křičely stěny tím vším zřejmě pobaveny do panelů zahaleny tiché skříně životů na sídlišti nerozpoznáš cizí oči od plotů
Má ji rád křičely děti vyjímaje se z té změti jak klouzačka z pískoviště duny písku duní hřiště Holubi si nepočkali oblaka křídly objali Řičel smích A čísi pláč zněl v dáli Kdo jsme my ? A kdo ti malí ?
Má ji rád křičela auta Slunko kdosi vsadil v pouta Paraple a vlhké páry Kaluže a ranní dary Stařenky čistily narezlé panty andělé troubily nám za volanty Pod okny rozdal bůh poslední fanty
Má ji rád křičely domy jak dubu když větve zlomí jak dubu když listy servou Nehty v kůru zaťal s vervou opilec snad brzy zrána lidská srdce rozervána Vůně záclon nedopsána
Má ji rád křičely stěny vlastní špínou ozdobeny měsíc v srdcích bouře v hlase sny o letcích, lidském mase na zdích čmouhy brzké touhy na zdích věty podemlety na zdích okna a zdi v hlavách a rty topící se v kávách
Má ji rád křičela ústa a ulice náhle pustá..
Nelhaly. Snad neuměly.
-------------------------------- 11.8.2002 22:33 Teplice
|
|
|