Venku se něco

Třáslo možná tichá

Předzvěst bouřky

Ta takhle nějak

Zněla když jsme

Byli malí a hlavy

Schovávali pod peřiny

Babička vypadala

Dost smutně jinak

Než jindy tedy ona

Byla smutná od

Pánaboha ale teď

To bylo jiné jakoby

Opravdovější

Dělala že chce být sama

Ale ne už jsme ji

Přeci trochu znali

Tak jako vždycky

Když nebyla ve své kůži

Házela drobky smetené

Ze stolu do kafe

Zvonil telefon volala pošta

Přišel prý telegram

Bylo to zvláštní babička ani

Trochu neplakala

Jen s pohledem upřeným

Někam kde to neznám řekla

Děda už domů nepřijde