Kroutily se mi vlasy
Pokaždé když jsem
Čekala na pavlači k
Ránu kdy padalo
Vlhko jako pozdrav
Nebe do nového dne
To byla naše doba
Tehdy ses vracel domů
A z protějšího okna
Mi maloval obrázky o
Milování přímo na srdce
Bez skořápky které
Se tetelilo zimou
Natahovala jsem ruce
Jen na chvíli cítit dotek
Těch slov jenže tys byl
Příliš daleko a vítr kradl
To užmoulané teplo
Co pospíchalo nad dvorkem
K mému klínu
Po nocích se mi zdálo
O našem milování nevím proč
Ale pokaždé jsem se budila
Vlastním smíchem a pak mi
Tak přišlo líto že jsem tě
Nikdy necítila ani konečky prstů
Tolik jsem chtěla
Jednou ráno jsem zase stála
Čekala uhlazovala spirály vlasů
Nepřišels pak zazvonil pošťák
A na rohožce přede dveřmi ležel
Dopis s černým pruhem vlastně
Tehdy jsem zjistila jak ses jmenoval
A tvoje jméno jsem volala z pavlače
To abys věděl že nezapomenu
Už je to dávno přesto pořád
Chodím ven a poslouchám jestli
Mi ráno nepřinese alespoň
Malý pozdrav zabalený do rosy
|