Více než podání ruky

A poklepání ramena…

Těžko někdy doceníme

Co Boží dotyk znamená

Jistě nejen pohlazení

Či polaskání po tváři…

Je jak duha mezi mračny

Když po dešti se rozzáří

Touha nebe po pozemském…

Vždyť věčné máme kořeny

Které touží, tak jak kdysi

Znovu být v kmen napojeny

Jak nelačnit po doteku

Dlaně, z níž láska pramení?

Snad ji poznáš – celé věky

Už nese kříže znamení

Až pocítíš něžný dotyk

Skončí všechna tvoje muka

Samota i odloučení…

Kde je Bůh, tam skála puká!