a kdybych musel kázat verš tam v osamělém pekle

a znovu hledat předpříčiny příčin

brázdami všemi byly kříže vleklé

a bylo slyšet havrany jak přesmělostí křičí

zbyde ti v každé chvilce znamení

spáč nemůže mít probuzení stejné

byť leží těsně s milým a dýchá vůní v jeho rameni

zůstává s pletenými symboly spojený s jediným nesmrtelnem

ve stínu modřin těkající čekává tajně na děti

ze srdce láska neodchází

nanejvýš z dvou tří staletí

skládá se pamět harmonií v obraz na němž se překrýváme – nazí