Zdá se, že, pane, trpíš k stáru
poruchou sluchu, nebo snad
nalezls zalíbení v zmaru
a nehodláš mne poslouchat,
kterak mám mlčení tvé brát?
Možná jsem špatně volil slova,
možná žes měl jen chuť si hrát.
Tak víš co, pane? Zkus to znova...
Vzýval jsem k zklidnění, ne k sváru,
říkal jsem jasně, že bych rád
viděl, jak dostane se daru
zastavení všech eskapád
té, jejíž jméno musíš znát.
Přející bůh se jinak chová,
než jak jsi ráčil ukázat.
Tak víš co, pane? Zkus to znova...
Ne do podzimu, nýbrž k jaru
žádal jsem její kroky hnát,
proč odérem ze sirných varů
zas musel jsi ji častovat?
Uzakmnul jsi se ve svůj hrad,
skryl v roucha němá sametová
a zapomněl, co měl jsi dát?
Tak víš co, pane? Zkus to znova...
Chceš vyšší cenu usmlouvat,
či havran zášti v tobě klová?
Když nevyšlo to tentokrát,
tak víš co, pane? Zkus to znova...
|