|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Ani rouška všechno neschová,
tak zavři oči, když mi lžeš.
Hrát můžeme si na cokoliv,
ale stačilo to
prostě jenom říct.
Rozechvělým prstem hodiny jsem zastavila,
ať zvídavým ránům znovu čelit nemusím.
A co vlastně měla bych jim...?
Vždyť smysl nedává tu nic.
Anebo náhle pouze ty.
Inu, odvedu tu toulavou kočku od tvých dveří,
když přeješ si.
Spolu po špičkách zadem,
než zítřek sblíží nebo rozdělí nás ještě víc.
Tentokrát už bez ohlédnutí.
Tady to vidíš.
Nemá cenu zpětně hledat chyby,
natož do knih
nechat zapisovat sliby,
co stejně nikdy dlouho neplatí.
|
|
|