|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Byl jednou jeden člověk.
Možná to byl blázen, co já vím,
třeba už jen to, že psal svůj život do
řádků, jako by to byla básnička... (forma, forma, forma)
A jak takhle byl,
v řádcích, (nalajnovaný)
snažil se zas a znova
ze všech sil zrýmovat svá slova,
JE TO MÁ TOUHA PO SMYSLU
------------------------
Ano.
Jinak by to přeci
nedávalo smysl,
(jako všechny věci,
které nesou mysl
na marách)
Ne, nemám strach,
i
když
to
možná (se mi to všechno jenom zdá, co s)
touto
formou zní (mi v uších tvá nevyřčená slova)
trochu (mi je líto, že toho nebylo víc, je mi z toho)
D I V N Ě...
NEPOCHYBNĚ
----------
Ale proč? Měl bych se stydět
za svá "ale"?
Stydím se jen proto, (zato dokonale)
že jsem svůj život nežil
ve vertikále...
|
|
|