|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
"Osamělý život. Slib mlčenlivosti.
... nevtělené Bytosti odpovídají, 2.pol. 19.stol.- část 79.
............................................................................................................................................
Pochopíme sice, že společenský život jako všeobecné pravidlo jest přirozený, ale jelikož veškeré náklonnosti zdají se též přirozenými, proč by byla náchylnost k svrchované samotě zatratitelná, když v ní člověk nalézá své uspokojení?
„Uspokojení sobce. Jsou též lidé, kteří nalézají své zalíbení v opilství; schvalujete to? Bohu se takový život nemůže líbiti, ve kterém se odsuzujeme k tomu, abychom nebyli nikterak užitečnými.“
Co máme souditi o lidech, kteří žijí v úplném uzavření, aby se vyhnuli nebezpečnému styku se světem?
„Tj. dvojnásobné sobectví.“
Ale když cílem toho jest odpokutování, není to pak záslužným?
„Činiti více dobrého, než jste udělali zlého, tj. nejlepší odpokutování. Chcete-li se vyhnouti jednomu zlu, padnete do druhého, poněvadž zapomínáte na zákon lásky k Bohu, a k bližnímu.“
Co máme souditi o těch, kteří se straní světa, aby se věnovali ulehčení nešťastných?
„Tito se povyšují, ponižujíce se. Oni mají dvojnásobnou zásluhu, neboť se staví nad světské rozkoše, a činí dobře vykonáváním zákona práce.“
A co máme souditi o těch, kteří vyhledávají v samotě klid, jehož jest nevyhnutělně třeba k jistým pracím?
„To není sobectví, ti se nestraní společnosti, poněvadž pracují pro ni.“
Co máme souditi o slibu mlčenlivosti, který jisté sekty předepisovaly již od starodávna?
„Ptejte se raději, zda-li jest řeč v přírodě a proč ji Bůh dal. Bůh zavrhuje zneužívání, nikoli užívání schopností, jež byl daroval. ... Ale někdy jest prospěšno mlčeti, neboť mlčením se seberete, váš duch stane se volnějším a může pak vstoupiti v obcování s námi. Avšak slib mlčenlivosti jest pošetilostí. Bezpochyby mají dobrý úmysl ti, kteří považují tyto dobrovolné újmy za ctnostné činy, ale bloudí, poněvadž nepochopují dostatečně pravých zákonů Božích.
Slib úplné mlčenlivosti, tak jako slib osamělosti, oloupí člověka o společenské styky, které by mohly mu poskytnouti příležitost dobře činiti a naplniti zákon pokroku.“
Proč nepoznávají zvířata svých rodičů, když již nepotřebují jejich péče?
„Zvířata žijí materielním životem. Matčina láska k mláďatům má zásadou pud zachování bytostí, kterým dala život; jakmile tyto bytosti mohou se samy uživiti, jest její úloha vykonána a příroda nepožaduje od ní již ničeho, proto matka mládě opustí, aby se starala o znovu přišlé.“
Jsou lidé, kteří z opuštění mladých zvířat jejich rodiči soudí, že rodinnýá páska člověka není než následkem společenských mravů a nikoliv přirozeným zákonem. Co jest na tom pravdy?
„Člověk má jiné povolání než zvířata; proč je tedy chcete vždy přirovnávati k němu? U člověka jest ještě něco jiného, než tělesné potřeby. Zde jest nutnost pokroku. Společenské vztahy jsou potřebny k pokroku a rodinné vztahy upevní společenské; proto jsou rodinné pásky zákonem přírody, Bůh velel, aby tímto způsobem lidé naučili se milovati jako bratři.“
Jaký by byl následek zviklání rodinných pásek?
„Obnovení sobectví.“
.......................................................................................................................
"Pozn.: citát - úryvek; -překlad cca z roku 1922, tudíž volně šiřitelné ."
... pokračov. - část 80."
."
|
|
|