Dorůstá měsíc.

Pálící gong,

místo aby spěl k přístavu,

se rozhodl svůj vlezlý song

mi zase třískat

o hlavu.

A moje duše chytlavá,

se chytá celá říčná,

místo něj ona přistává

na římse

náměsíčná.

Na tenké lávce svých možná a kdyby,

vzpomínek na budoucno,

místo aby mu přivřela

před drzým světlem okno.

Tak se jak mátoha trmácí

v  té jeho světelné šťávě.

Jak se  pak myšlenkám na práci

má trochu dařit

v mé hlavě?!