strmé zážitky cestou do kopců
do svatyň vystavěných nad světem ---
nedaleko za obzory výkřik zapadá
zmateně svoji a každý v druhém
všechny instance v slzách promícháme
a hořká mana zhládne v ústech
když přeze všechno štěstí přetéká čas
až ho na prameni vlasu zbývá jen tak tak
že bychom sotva došlápli až naruby kon
kde hráze s nadností obklopily láskou
která k prasknutí únavami vzdychá ---
slyším tě šibale --- němý kohoute
kohoutek na kahánku svírám natažený
na skřipci nedaleko za obzory
tér inkognita čerstvě rozetřený voní
a zobák svázaný možná ulomený
z raňuje o samotě kompost
tam - odkud páry lun -zaospalé- na nebesa plují
|