|
|
|
|
|
|
|
| Rubriky s vybranými příspěvky |
|
|
Pomůžeme, poradíme |
| Potřebujete-li radu, napište nám zprávu na redakce@totem.cz nebo na nick redakce. |
| |
|
 |
|
 |
|
|
| |
 |
| Příspěvky od vybraného autora |
|
 |
|
| Rubrika | Dne | Autor | Název příspěvku | Pozná-
mek | Doporu-
čeno | Prů-
měr | | Poezie
Klasické verše: | 7.5.2001
10.5.2001
| Jana N.
| Moře >>
| p4 | | 3.0 | | Poezie
Klasické verše: | 14.4.2001
17.4.2001
| Jana N.
| Mlha >>
| p2 | | 5.0 | | Poezie
Klasické verše: | 6.4.2001
9.4.2001
| Jana N.
| Malé lásky >>
| p3 | | 5.0 | | Poezie
Klasické verše: | 17.3.2001
19.3.2001
| Jana N.
| V kostele >>
| p3 | | 3.0 | | Próza
Cestopisy, reportáže: | 8.2.2001
9.2.2001
| Jana N.
| Tenerife půvabně hnědá >>
Kanárské ostrovy- symbol dálek a nesplněných přání...tak tomu bylo pro Čechy ještě donedávna. A nejen pro ně. | p3 | | 5.0 | | Próza
Cestopisy, reportáže: | 22.12.2000
27.12.2000
| Jana N.
| Verdun - místo zapomnění >>
Je to už vlastně celkem dávno, co jsem četla Remarqua. Když se tak s odstupem času nad tím zamyslím, v paměti mi zůstalo jen pár jeho klíčových scén. Zato však je považuji za jedny z nejsilnějších v dějinách válečných... | p7 | | 5.0 | | Próza
Úvahy: | 20.10.2000
24.10.2000
| Jana N.
| Panoptikum >>
Odbarvené blondýnky a marihuanoví kluci jsou vždycky veselí...
Pošmourné město, pach výfuků a probleskující červeň jeřabin. A listy ... | p4 | | 5.0 | | Poezie
Klasické verše: | 30.9.2000
1.10.2000
| Jana N.
| Babička >>
| p7 | | 5.0 | | Próza
Povídky: | 28.9.2000
29.9.2000
| Jana N.
| Hodiny >>
Byly to krásné hodiny,velké a hnědé, se zlatým ciferníkem uprostřed. Visely na té zdi už nejmíň patnáct let. Byl večer, poklidný zimní večer a hodiny odbíjely osmou hodinu večerní. Tak jako odbíjely sedmou, šestou a všechny předchozí.
Svědkové lidského štěstí, zoufalství, radosti...a vlastně vůbec všeho lidského. | p4 | | 4.3 | | Próza
Úvahy: | 25.9.2000
26.9.2000
| Jana N.
| Podzimní marnůstky >>
| p5 | | 4.2 | | Próza
Povídky: | 15.9.2000
18.9.2000
| Jana N.
| Poustevník >>
Seděl na trávě s nohama pokrčenýma v kolenou, na hlavě klobouk a smál se světu. A lidé, kteří chodili kolem něj, ho občas kvůli svému svědomí zasypávali mincemi v mylném domnění, že je žebrák. A on je pak, s tímtéž úsměvem, s díky, po nich zase házel zpět. | p3 | | 4.3 | | Poezie
Klasické verše: | 12.9.2000
14.9.2000
| Jana N.
| Růže >>
| p4 | | 5.0 |
|
|
|
 |
