|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Příběh třináctý: Sen se stal skutečností
Jak jsem již několikrát psala, denně se mi zdají sny, které se mi plní nebo jen na něco upozorňují nebo sny jen tak. Jsou barevné, živé, takže do postele chodím jako do kina. Možná proto ráda spím, protože se při spaní stále něco děje. Dnes napíšu o dvou snech, které se týkají jednoho a téhož člověka a oba se do puntíku splnily.
Asi před dvaceti lety jsem měla přítele, který za mnou jezdil ob týden na víkend. Chodili jsme spolu na výlety, za památkami a bylo to fajn. Jednou se mi zdálo, jak přítel v neděli večer odchází, přejde ulici, otočí se a zamává mi a už se nikdy neukáže. Pak odjíždí domů. Za dva týdny přítel opět přijel, jak jsme byli domluveni. V neděli odchází a vidím přesně průběh mého snu. A konec? Opravdu se už neukázal, ani nic nevysvětlil. Já to však už čekala, tak jsem ani rozhozená nebyla.
Ten druhý sen se týkal také toho pána. Zdálo se mi, že jsem v jeho kanceláři, stojím u jeho pracovního stolu, kde má pod plexisklem několik fotografií, včetně mé. V té kanceláři bylo několik stolů, u kterých seděli jeho kolegové, z toho jedna žena, kterou jsem si dobře zapamatovala, a když přítel přijel, popsala jsem mu kancelář i jeho kolegyni. V tom snu bylo, že má o mého přítele velký zájem, a to jsem mu také řekla. Přítel byl z mého snu docela zaskočený. Možná i toto ho vedlo k tomu, že naše přátelství ukončil.
|
|
|