|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Příběh dvanáctý: Setkání se zemřelým otcem ve snu
V mládí jsem bydlela v obci, kde bylo vojenské letiště a kde můj otec pracoval jako stíhací pilot. Po letech odešel do civilu a pilotoval turbovrtulový dopravní letoun L 410. Po několika letech otec zemřel. Často jsme spolu rozebírali vesmír a duchovno, zda existuje něco i po smrti a co. Domluvili jsme se, že jestli něco existuje, kdo opustí tento svět první, dá tomu druhému nějaké znamení.
Dlouho se nic nedělo, až jednou se mi zdál sen, ve kterém jdeme s tatínkem přes strniště v naší obci k letišti a povídáme si. Podle toho, že tam bylo strniště, muselo to být na podzim. Na letišti se právě konal letecký den. Tatínek ve snu byl již starší, rozhodně po šedesátce. Zajímavé je, že jsem nemohla vědět, jak v tom věku vypadá, umřel totiž hodně mladý. Jak tak jdeme, najednou mě otec upozornil, že po silnici na náklaďáku vezou na letiště letadlo L 410. „Pamatuješ si, kdy jsem seděl naposledy za kniplem v tom letadle?“ ptal se mě. Oba dva jsme to počítali, každý jiným způsobem a vyšlo nám 29 let. Ráno jsem to počítala znovu a opravdu to tak ve skutečnosti bylo.
Bylo to slíbené znamení?
|
|
|