|
Noc je plná stínů
které chtivě po mně lapou
je mi jako vínu
které v kádích bosé nohy šlapou
Buď mám prokletý lůno
nebo umíš cejchovat tak
že to zůstává na dlouho
Nevím
snad je spojeno se schopností
odcházet
a nechávat za sebou
zapečetěné zámky
Jak k tomu přijdou ti
kteří by mně teď chtěli
a nejsou zloději
aby dobývali nedobytné pokladny
A ty‘s mně ocejchoval
ale život se musí žít
a pečetě krásy je tak škoda
a tak těžké rozlomit
A ten cejch
ta žhavě cejchovaná místa
na mých rtech
a na mně celé
mi každý večer namlouvají
že sis mne jen tak zamknul
protože máš strach
A já jím věřím, že přijdeš
a odemkneš
protože nechci být
poníženě vyloupená.
|
|
|