Dere se ze sopky

v červených plesových šatech

horkých jak oškubaná půlnoc.

Neznámá rovnice schránky

schovaných perel vypaluje monogramy

do ulic císařským řezem.

Ohněm paží zapaluje svíce

uprostřed sklepení kamenných lůžek

poznamenaná tetovanou lilií

sraženou mramorem saháš na verše

v okovech fantazie zvedáš doteky

vzdané tichu nemusíš tak spěchat.