|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Odcházíš
Ptal se hlas
odněkud z rohu
Běloba ze zdi
tiše krvácela
zpod rámů obrazů
Na kterých jsme
se černobíle milovali
Pavouk si utkal
úsměv přes celou kuchyň
Už nikdy nebudu vařit
slibuji mu
Prsty se lehce proplétám
pavučinou - stejně ji přetrhám
Takhle jsme přeci pletli
pohádky o lásce navěky
Vzpomínky pouští do prstů
zvláštní směs barev
Nechtěně - bráním se
Tak nějak podvědomě
vařím čaj a hledám hrneček
Nějaký co k němu nikdy
nebyl podšálek - ty rozbité
se tajně nepočítají
Večer brečím své srdce
do polštáře po tobě
V dlani si hýčkám mouchu
polomrtvou strachy
Bzuč prosím šeptám
Vždyť jde jen o to
slyšet nějaký zvuk
Na ticho se umírá...
|
|
|