|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Spadaly do hlubin kapičky rosy.
Spadaly do hlubin, sami tam prosí.
Kam asi prosby, kam asi doletí?
Kdo zbaví hrozby? Kdo sejme prokletí?
K ránu pláč přivítá půlnoční tmu.
Trať času rozbytá. Myslí k ní lnu.
kol procházet uhlídáš smrt bez závoje.
Možná že nepřečkáš, svých myšlenek boje.
Jenom čerň havraní šálem Tě překryje,
co strachu je vyznání, zlé ideje povije.
Tvář stáhneš v grimasu, temnotu přijímáš.
Už nedofáš ve spásu. Samotu jenom znáš.
Motlitby marné jsou, těch kletba se neptá.
S kosou svou okrasou, smrt blízko se řechtá.
Marné chtít vrátit se do času toku.
I ti co brání se jsou bez nároku.
Kdo ví kolik proseb v očích se skrývá.
Když pod silou hrozeb Dealba ti zpívá
Když strachem stárneš stárneš, kdo bolest pochopí?
A když ruku vztáhneš, kdo v pomoc ji uchopí?
Já skončit bych měl tohle nářeku pění.
Ptát bych se měl, kdo ten život zmnění?
Kdo mu dá tvar? Kdo sejme prokletí?
Kouzelný lektvar, či dívky objetí.....?
|
|
|