|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Poledník nultý jsem. Na stranu jednu den
a na stranu druhou den příští.
A neznám žádnou s mým stavem spokojenou zem.
Z mé duše tedy neklid prýští.
Sám nevím jak rozhodnout bych se měl,
kdy je pro mne dnes s kdy včera.
Jak tak bádám málem bych zapomněl,
že bádám dlouho, marně do večera.
Včerejšek? Dnešek? Zítřek? Co já mám dneska za den,
Rozhodnout se nemůžu.
Bádám. Hádám. A tím pádem,
sám sobě pomoct nemůžu.
Zkus někdo jak nultý poledník být
a nevědět kde v čase tvoje místo.
Budeš chtít jak dítko slzu uronit,
co není si bez doteku mámy jisto.
Nultý poledník. Jak velkou roli pro společnost má?!
a tu roli nikdo vidět nechce.
Společnost co je tak pitomá,
že nevidí a zavrhne tě lehce.
Tak rozpolcen ležím do dáli natažen
a nejsem schopen rozhodnutí.
Myšlenek celek však aby byl vyvážen
mě tak nějak povinnost nutí
Jsem nultý poledník. Na první pohled zbytečný.
Však svou roli někde v světě mám.
Když však není, kdo cíl měl se mnou společný,
Tak jako dosud hledat roli nyní musím sám.
|
|
|