|
Zpovědník je podivín
Nikdy se neptá
Občas mu vyprávím
že jsem se po cestě chvěl
a zapomínal dýchat
Od paty k hlavě
že utíkala procesí
a nebylo hlasu, který by vzkřikl :
„ Trpělivost ! “
Že se lampy probouzely
jedna po druhé
že jsem se bál své touhy
Vyprávím mu
o tvých prstech
a pohanských tancích, které tančí
s mojí dlaní
o tvé kůži
a vůni zapadajícího slunce
o objetí rtů
a pouti rukou k oázám těl..
On nezná
pocit leguána, který se štítí vlastních slov
Já ano
i prázdnou ozvěnu smíchu
Neviděl
vyčítavý pohled
pouliční lampy
(hodinu předtím jí slušely tvé oči)
Neplete si navzájem
své nohy
Nikdy se neptá
..a smyčce na strunách
jak vesla v bouři
pohoří v čase
laskaná ňadra
podzimní listí
vzdmíhají se..
Nikdy se nezeptal
Třeba už za tou plachtou léta není
|
|
|