|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Jednou jsem seděl sám
na rozviklané židli
Končil se velký den
Víš,
všichni se smáli
i kaluže
plné papírových loděk..
Hodil jsem kámen
aby můj odraz na chvíli splynul s ulicí
Brzy se smály dál
a štěstí prýštilo
jako když se světlo
přelije
přes okraj Slunce
Hřejivé štěstí
a skleněné stěny
Končil se velký den
Svlékl jsem obrazům rámy
a doufal
že se barvy rozutečou
že promění noc
a lidi..
jen zkroutily plátno
Končil se velký den
Kanovník nametl na zrcadla prach
špinavým pírkem
z churavé poštolky
Cítil jsem
jak se bojí své tváře
Stmívalo se
po dláždění se rozléhaly
plechové kroky
pochybností
Kanovník zvolal, že musí pryč
a šel
Končil se velký den
Smetl jsem ze zrcadla prach
a počítal
otisky vlastních prstů
Bez nich by bylo prázdné
|
|
|