Hassliebe
Nemáš ráda veršové předěly,
enter enter,
příliš vybízejí k nasebevstoupení,
ale já je taky nemám rád,
dělají tvář i tam, kde je jen rtuť,
studená, vřelá, rozlitá,
zdraví prospěšná v každém případě,
napichují trsy myšlenek
na ostří nevysloveného,
shazují do propasti tak soukromé,
že si ani sami nevšimneme
rozprsknutého dopadu,
převracíme je
jako minci, jako kapsy, jako,
ale čekala bys, já ostatně taky,
spíš něco na vidličku -
dosud osud,
a ne sugestivní líčení
závratné architektury čehokoli,
vzdálené mlhoviny, soplu.
Říká se tomu taky Hassliebe:
jak stvořit verše
bez veršových předělů?